S přispěním programu Evropské unie LIFE - LIFE14 ENV/GR/000611

Ve velkoměstech se již neztratíte

Vylepšená realita“ Google Maps je už k dispozici pro tzv. „místních průvodců“ (registrovaní uživatelé, napomáhající rozvoji služeb Google Maps). Omezený přístup k této funkci je z důvodu, že stále jde o vývojové stádium „alfa“ – vývoj nebyl plně ukončen, a proto funkce není zatím přístupná široké veřejnosti.

Smyslem této funkce je dopomoci navigaci chodců v hustě zastavěných lokalitách městského prostředí, kde z důvodu velkého výskytu železobetonu, který může rušit signál, je někdy pro Google Maps problematické uvést přesnou polohu chodců. Nelze opomenout i rušivý vliv elektromagnetického záření všech dalších elektronických zařízení, kterých je hodně v hustě obydlených čtvrtích velkoměst. Chodce pohybující se blízko masivních budov typu mrakodrapů často není možné přesně lokalizovat, a tak se stává, že jejich aktuální poloha se zobrazí jinde, než ve skutečnosti je. Pak i navržená trasa k cíli nemusí odpovídat skutečnosti, nebo alespoň nebude optimální.

Nesmíme opomenout i faktor lidské chyby, kdy uživatelé sice dostanou relevantní a přesnou informaci ze své navigace, avšak nejsou schopni ji interpretovat správně – třeba i z důvodu neschopnosti přenést dvojrozměrnou navrženou trasu z mapy zařízení do trojrozměrné urbanické reality. Ocitnout se v neznámém prostředí může zmást kdekoho.

Právě zmiňovaná funkce „vylepšené reality“ má být tím dlouho očekáváním řešením. První zmínka o tomto projektu je z  května roku 2018.

Klasické navigační rozhraní aplikace Google Maps zůstává stejné a zobrazuje se standardně ve vodorovné poloze smartphonu, avšak sklopí-li se přístroj do svislé polohy, ustoupí mapa do spodní části displeje, zapne se hlavní kamera telefonu a začne na uvolněnou plochu displeje zobrazovat snímané okolí. Po pár vteřinách, kdy se aplikace „orientuje“ dle toho co „vidí“ pomocí kamery, se do obrazu snímaného okolí promítnou animované směrovky a další pomocné údaje, které slouží k zjednodušení a k poskytnutí jednoznačných informací navržené trase chůze. Aplikace si může vyžádat od uživatele dokonce „rozhlédnout se“ po okolí, to v případě, že „nevidí“ žádné známé objekty, dle kterých by se dokázala zorientovat – telefon je sice ve svislé pozici (Google Maps přešel do terénního navigačního módu), avšak něco (například strom, velké nákladní auto,…) brání ve výhledu kamery, nebo je vidět jen chodník a příliš malá část budov, pak je snímaný obraz nepostačující a irelevantní. Ke správné lokalizaci v terénu je zapotřebí, aby aplikace „uviděla“ objekty, které už „zná“ – to jsou převážně fasády budov se všemi jejich unikátními trvalými identifikátory (například výrazné vitríny, trvalé reklamní štíty obchodů, atp.), nebo i informační cedule ulic. Je pak samozřejmé, že pokud daný orientační objekt změní výrazně svůj vzhled (například daná budova prodělá takovou rekonstrukci fasády, která ji naprosto změní), může se stát tento objekt pro aplikaci neznámým. Pak si aplikace „vyžádá“ dodatečnou informaci tím, že vydá pokyn uživateli, aby se „rozhlédl“ okolo, aby si aplikace mohla „najít“ jiný objekt, který „zná“.

Poté co se chodec znovu vydá na cestu a stále drží telefon v svislé pozici (terénní mód navigace), je z bezpečnostních důvodů po pár sekundách vyzván, aby telefon sklopil do vodorovní polohy (navigace se přepne znovu do klasického módu s mapou). Argumentem je, že by se chodec rozptyloval informacemi na displeji (snímané okolí vylepšeno o zobrazované animované navigační informace) a tím by během chůze ohrozil sebe i své okolí. Terénní mód je určen pro stanovení správného směru během chvil nejistoty, kdy chodec stojí na místě a snaží se zorientovat.

Společnost experimentovala s různými druhy animovaných navigačních prvků, avšak nejvíce se osvědčily šipky vykreslené horizontálně v úrovni smartphonu nad povrchem snímaného okolí. Zkoušely se i jiné varianty jako například modrá navigační čára, avšak tyto se neosvědčily, protože uživatelé měli podvědomou tendenci kopírovat přesně animované vodící prvky a chodit po nich, což neslo bezpečnostní rizika pro uživatele.

Dalším vylepšením pro uživatele je, že během cesty a v místě určení si může prohlédnout své okolí pomocí terénního módu, který mu zobrazí nejen animované šipky trasy, ale i dodatečné informace o objektech, které jsou viditelné ve snímaném obraze jeho aktuální polohy. Tyto informace se zobrazují v interaktivních bublinách, které odkazují na informační popisky těchto objektů (fotogalerie, recenze,…) z databáze Google.

Technické pozadí tohoto pomocníka, kterému lze předpovědět velkou oblibu veřejnosti, je založeno na principu užití samoučících se prvků systému a to hlavně pomocí databázi Street View (od Google) a služby Visual Positioning Service (také vyvíjí Google). Služba Visual Positioning Service porovnává identifikační prvky (výrazné části budov a ostatních orientačních objektů, které „zná“) ze své databáze s tím co „uvidí“ pomocí kamery smartphonu. Když naleze schodu, pak dle místopisných souřadnic připojených k těmto objektům určí i polohu přístroje, z kterého se na okolí „dívá“ (respektive souřadnice uživatele aplikace). Takto se v blízké budoucnosti uskuteční plán Google poskytnout i široké veřejnosti novou generaci komplexní plánovací, informační a navigační služby, pro kterou Google používá název „globální lokalizací“. Jde o další krok v rozvoji globálního „internetu věcí“ (Internet of Things - IoT).

 

Zdroj: businessinsider.com